Knihovna Martina Marcina, z.s.
Knihovna Martina Marcina, z.s. - nejen knihovna...
KOHÁČEK - SETKÁNÍ KNIHOVEN VE SPRÁVĚ KOHA V KNIHONĚ
Dne 19. května jsme se jako Knihovna Martina Marcina, z. s. zúčastnili dalšího ročníku Koháčku, pravidelného setkání knihoven pracujících s knihovním systémem Koha. I letos šlo o inspirativní akci plnou novinek, sdílení zkušeností a přátelských setkání. Během programu jsme se dozvěděli mnoho zajímavostí o systému Koha, vyslechli si podnětné přednášky a měli možnost setkat se opět s kolegy a přáteli z Městské knihovny Ladislava z Boskovic v Moravské Třebové a ze společnosti R‑Bit Technology, s. r. o. , též s dalšími knihovnami z celé České republiky.
Celé setkání proběhlo v krásných prostorách skvostného zámku Moravská Třebová, který dodal akci jedinečnou atmosféru. Zvláštní pozornost si zasloužila prezentace spolupráce Koha v knihovně s digitální knihovnou KUBO KNIHY, která se zaměřuje na podporu dětského čtenářství. KUBO nabízí dětem zábavu, dobrodružství, snění i vzdělávání – a zároveň ukazuje, že mobilní zařízení lze využívat smysluplně.
Díky pečlivě vybíranému redakčnímu obsahu je KUBO jednou z nejbezpečnějších digitálních knihoven pro děti a zároveň ekologickou alternativou. Aplikace je určena pro děti do 12 let a mohou ji využívat jak knihovny, tak rodiče pro své malé čtenáře. I letošní ročník Koháčku jsme si opravdu užili. Odvážíme si nové poznatky, inspiraci a radost ze setkání s lidmi, kteří sdílejí stejnou vášeň pro knihovny a moderní služby.
Děkujeme Koha v knihovně za pozvání, skvělou organizaci, bohatý program a za péči, které se nám jako Knihovně Martina Marcina, z. s., dlouhodobě dostává. Těšíme se na další setkání.
CESTA JANA KUBIŠE A JAROSLAVA KRÁTKÉHO ODHALENA
Při loňské vzpomínce a při odhalení Aleje československých parašutistů jsme jako hrdý partner projektu podpořili představení záměru vybudovat tematicko‑historickou stezku spojující rodné domy Jana Kubiše a Jaroslava Krátkého s městysem Vladislav. Název nové trasy byl od počátku jasný — inspirovaný prvním ročníkem vzpomínkové akce Muži plukovníka Moravce: Cesta Jana Kubiše a Jaroslava Krátkého. S obdivem jsme sledovali, jak se díky odhodlání organizátorů a podporovatelů podařilo proměnit odvážnou myšlenku ve skutečnost. Slavnostní odhalení stezky proběhlo 18. dubna 2026.
Poprvé jsme se společně vydali po trase vyznačené v terénu i v mapách. Vede po polních cestách, kolem drobných sakrálních památek, kostela sv. Jiljí a starou úvozovou cestou. Stezka působí autenticky; je velmi pravděpodobné, že ji oba naši vojáci v minulosti skutečně využívali jako spojení na vladislavské nádraží.
Nově vzniklá stezka získala šestici výjimečných kmotrů:
- paní Julie Fňukalová, zástupkyně rodiny plk. i. m. Jana Kubiše,
- pan Jaroslav Doležal, zástupce rodiny pplk. i. m. Jaroslava Krátkého,
- pan Jiří Pavel a paní Georgina Pavel za spolek Czechoslovak Freedom Fountain,
- paní Martina Maria Horová za Knihovnu Martina Marcina, z. s.,
- brig. gen. Ing. Petr Slíva, velitel 22. základny vrtulníkového letectva AČR,
- paní Mirka Kverková a paní Michaela McGuirke za Ladies Whisky Club, který přivezl až ze skotského ostrova Islay 25letou whisky Laphroaig, jíž byla stezka slavnostně pokřtěna.
Požehnání a slova zamyšlení pronesl vojenský kaplan P. Petr Haška. Na první společnou vycházku po nové stezce se vydala zhruba stovka účastníků.
Věříme, že stezka bude sloužit pravidelně všem — nejen milovníkům vojenské historie, ale i těm, kteří chtějí poznat krajinu, po níž chodili naši hrdinové.
PODĚKOVÁNÍ DÁRCŮM
Díky neuvěřitelné vlně solidarity a lidskosti se podařilo naplnit cíl dárcovské kampaně na podporu Karla Sankota, bývalého vojáka, který už několik let bojuje s následky těžkého poranění. Následky mu vzaly řeč, pohyb i velkou část života, který znal. Jeho cesta zpět je dlouhá, náročná a plná bolesti — ale také plná odhodlání a naděje. Mezi dárci, kteří se rozhodli Karlovi pomoci, zaujímá významné místo jedna nejmenovaná společnost, která věnovala částku 44 900 Kč. Tento dar se stal jedním z klíčových příspěvků, díky nimž bylo možné kampaň úspěšně uzavřít. Podpora této společnosti je pro nás i Karlovu maminku silným symbolem úcty k těm, kteří sloužili této zemi, a zároveň jasným projevem lidskosti a solidarity.
Stejně hluboké poděkování patří každému jednotlivému dárci, který přispěl — ať už malou nebo velkou částkou. Každý příspěvek byl krokem, který Karlovi umožní pokračovat v intenzivních neuro rehabilitacích a v tak potřebné logopedické péči. Právě ty jsou pro jeho další posun naprosto zásadní. Díky vám všem má Karel šanci pokračovat v boji o návrat k co největší samostatnosti. Díky vám ví, že na něj lidé nezapomněli. A díky vám může jeho příběh pokračovat dál — s nadějí.
Děkujeme všem, kteří se rozhodli stát součástí Karlovy cesty zpět do života. Vaše pomoc má skutečný dopad a nese v sobě to nejcennější: lidskost.
Pietní setkání 16. února 2026 – Hradiště u Nasavrk a Javorné
V pondělí 16. února 2026 jsme si společně připomněli statečnost a oběť parašutistů výsadku PLATINUM, kteří byli vysazeni v noci z 16. na 17. února 1945 na Chrudimsku jako součást širší operace PLATINUM–PEWTER. Jejich úkolem bylo navázat spojení s domácím odbojem, podporovat zpravodajskou činnost a připravovat podmínky pro závěrečnou fázi osvobozování republiky. Pietní setkání proběhlo na dvou symbolických místech – v Hradišti u Nasavrk a v Javorném, kde si účastníci připomněli nejen samotný výsadek, ale i dramatické události, které následovaly. Atmosféra byla klidná, soustředěná a plná respektu k mužům, kteří se rozhodli riskovat vše pro svobodu své země.
Vzácným hostem byl syn parašutisty Jaroslava Pešána, který se tak mohl setkat s rodinou Ladislava Korábka, jež ukrýval parašutisty z PLATINA a CALCIA. Účast na této vzpomínkové akci je pro Knihovnu Martina Marcina z. s. důležitou součástí našeho poslání – uchovávat historickou paměť, připomínat hrdiny odboje a předávat jejich příběhy dalším generacím. Setkání bylo zároveň příležitostí k setkání s rodinami hrdinů a lidmi, kteří sdílejí stejnou úctu k historii a hodnotám, na nichž stojí naše společnost.
Děkujeme organizátorům i všem, kteří se k uctění památky výsadku PLATINUM připojili.
ČEST JEJICH PAMÁTCE!
POMÁHÁME KÁJOVI DÁL!
Díky neuvěřitelné podpoře dárců se podařilo vybrat 200.000 Kč, které jsme už předali Kájovi prostřednictvím jeho maminky.
Tahle částka pro něj znamená obrovský krok vpřed – jistotu, že může pokračovat v léčbě, díky speciálním rehabilitacím v Sanatoriích Klimkovice.
Ale cesta našeho bojovníka ještě nekončí. Kája potřebuje také pravidelnou logopedickou péči. Logopedie je pro jeho vývoj zásadní. Pomáhá mu učit se komunikovat, rozvíjet řeč, porozumění i sebevyjádření.
Je to dlouhodobá, finančně náročná péče, kterou pojišťovny často pokrývají jen minimálně. Proto pokračujeme v dárcovském projektu – aby Kája mohl dostávat odbornou logopedickou podporu tak často, jak skutečně potřebuje. Pomáhat můžete na owlu.cz. DĚKUJEME!
Rána zezadu mu vzala řeč i pohyb. Pomozme bývalému vojákovi Karlovi zpět do života.
Někdo na na Silvestra rozjížděl silvestrovskou páry, my rozjeli pomoc dvěma lidem, kterých si neskutečně vážíme. Proč právě jich? Protože to jsou neskuteční bojovníci. Karel Sankot a jeho maminka Zuzka. Karel je bývalý voják AČR a vždy byl kluk plný života. Až do několika okamžiků, které ho uvěznily v těle malého dítěte. Přesto se nevzdává a s maminkou bojují o šanci na návrat do normálního života. Cesta je to dlouhá, a ani přesto se nevzdávají.
Pokrok se pomalu, ale přece, dostavuje. Kája potřebuje nejméně dvakrát do roka speciální neurorehabilitace, které poskytují pouze v Sanatoriích Klimkovice. Jsou to rehabilitace, které pojišťovna plně nehradí, ale pomáhají se tomuto bývalému vojákovi posouvat se blíže k jeho snu. Do armády se už nikdy nevrátí, ale i s vaší pomocí má šanci na více samostatnosti a časem snad i na práci v chráněné dílně. Bojovný duch mu zůstal, chce se zase osamostatnit. Spolu s naším partnerem, skvělým týmem týpků z Battle Owl věříme, že se Kájovi podaří pomoci. Pojďme Káju a jeho maminku podpořit! Jak? Na crowdfundingové platformě OWLU je popsán celý Kájův příběh. A zde také můžete pomáhat: Rána zezadu mu vzala řeč. Pomozme vojákovi Karlovi | Owlu.cz
Co vstoupit do nového roku s dobrým skutkem v srdci? Co říkáte? Není malých částek! Každého daru pro tohoto bojovníka si velice vážíme.
Noc, která změnila všechno.
Byl 1. květen. Karel právě dokončil kurz pro výuku angličtiny a šel to s bratrem oslavit večeří. V restauraci se slovně zastal klidu a chtěl uklidnit agresivní skupinku hostů. Řekl jim jen, ať si své problémy řeší venku. Když odcházel, jeden z útočníků ho napadl zezadu. Srazil Karla k zemi a tam ho již v bezvědomí bezhlavě bil pěstmi do hlavy. Mladší bratr křičel, že je v bezvědomí a měl kdysi úraz hlavy. Snažil se mu pomoci, ale byl zbytkem skupinky napaden a zmlácen – na videu z místa, které jsme během soudních líčení museli několikrát zhlédnout, bylo vidět, jak po bratrovi házeli židle i stůl. Zpráva z nemocnice zněla jako rozsudek: Karel je fyziologicky mrtvý. Následovaly čtyři měsíce operací hlavy, týdny lumbálních punkcí a náhrada lebeční kosti. Pak přišlo probuzení do světa, kterému nerozumíte.
Na co vybíráme peníze?
"Běžná rehabilitace nestačí. Aby se Karel posouval, potřebuje intenzivní neurorehabilitace v Sanatoriích Klimkovice. Jeden měsíční pobyt zde stojí 193 920 Kč. Snažíme se jezdit dvakrát ročně. Dále potřebujeme platit pravidelnou fyzioterapii a asistenční služby, které Karlovi umožňují alespoň nějaký kontakt s lidmi, který mu tolik chybí. Z invalidního důchodu a příspěvku na péči to sami neutáhneme", říká Kájova maminka Zuzka.
"Dělám to pro Karla, který se nevzdává. Jeho velkým snem je znovu letět letadlem. Zatím zkusíme alespoň „doletět“ na rehabilitace, které mu mění život. Děkujeme za každou korunu, která nám pomůže v tomto boji pokračovat."
Zuzana a Karel
KŘEST KNIHY PETRA MATOUŠE
4. prosince 2025 se v atriu Vojenského historického ústavu v Praze uskutečnil křest knihy válečného veterána a příslušníka speciálních sil Petra Matouše s názvem NAVZDORY. Jedná se o druhé, rozšířené vydání této knihy. Podplukovník generálního štábu Petr Matouš vystudoval vojenský management na Univerzitě obrany. Již během studia úspěšně prošel přijímacím řízením k 601. skupině speciálních sil generála Moravce. Během deseti let, které u elitního útvaru strávil, byl dvakrát nasazený v Africe a čtyřikrát v Afghánistánu. Vyprávění a osobní příběhy jsou velmi poutavě napsány a nezakrývají syrovost a náročnost zahraničních operací. A také neskutečné odhodlání v jedné z nejtěžších chvil, kterou může voják Armády České republiky zažít. Za to všechno autorovi děkujeme a obrovský respekt! V atriu se sešlo mnoho Petrových přátel a podporovatelů. Kniha byla pokřtěna originálně, pískem dovezeným z mise v Afghánistánu. Jeden z výtisků s autorovým věnováním poputuje také do naší knihovny. Paní Haně Benešové a Vojenskému historickému ústavu děkujeme za pozvání.
DEN VÁLEČNÝCH VETERÁNŮ V ALEJI ČESKOSLOVENSKÝCH PARAŠUTISTŮ
Letos poprvé v Aleji československých parašutistů bylo u pomníku zřízeno pietní místo. Zde budete moci už během víkendu a pondělí umístit křížek za svého rodinného příslušníka bojujícího ve světových válkách a vojenských konfliktech. Případně můžete jen zapálit svíčku, položit věneček anebo jen krátce postát a zavzpomínat na všechny naše vlastence a hrdiny. Naši veteráni ze zahraničních operací, zemřelí za posledních 30 let ve službě Armády České republiky, jsou tak ve společnosti hrdinů z československých výsadků, svých předchůdců. Děkujeme Tomášovi Slámovi ze spolku VETERANS za realizaci.
Připomínáme, že Den válečných veteránů se slaví vždy 11.11.2025. 11. listopadu 1918 v 11 a 11 minut bylo ve vlakovém voze u severofrancouzského města Compiègne podepsáno příměří mezi zeměmi Dohody a Německem. Tím na západní frontě skončily boje 1. světové války. Jedenáctý listopad proto slavíme jako den válečných veteránů a připomínku padlých vojáků v ozbrojených konfliktech od první světové války do současnosti. Tento den byl vyhlášen Dnem válečných veteránů. Francie iniciovala tento den jako Den padlých nebo Den příměří již v roce 1919, ve Velké Británii je to Den vzpomínek. Jako uctění památky a vzpomínku na padlé hrdiny, si lidé na svatého Martina dávají do klopy papírový květ máku.
BOHUMÍR MARTÍNEK - VÝSADEK BRONSE
V pátek 31.10.2025 jsme v Prostějově se spřáteleným spolkem VETERANS - Váleční veteráni ČR z.s. a zástupci Odboru péče pro válečné veterány a válečné hroby Ministerstva obrany ČR, uctili památku Bohumíra Martínka, československého vojáka a příslušníka výsadku Bronse. Dne 14. března 1943 odstartovalo letadlo s výsadkem Bronse směrem k protektorátu. Nedaleko Mnichova bylo zasaženo protiletadlovou palbou, Bohumír Martínek v jeho troskách zahynul. Dne 15. března 1943 byl pohřben byl v Perlacherském lese u Mnichova (Friedhof am Perlacher Fors se svými spolubojovníky pod falešným jménem, které měl v dokumentech pro výsadek. Česká republika několik let jednala s bavorskou stranou o přemístění ostatků všech mužů z výsadku BRONSE a IRIDIUM, kteří zahynuli při letu 14.3 .1943. V dubnu 2025 ředitel Odboru pro válečné veterány a válečné hroby ministerstva obrany Robert Speychal oznámil, že v nejbližší době dojde k jejich převozu do České republiky. Exhumace v Německu proběhla již v polovině roku 2024. Dne 22. srpna 2025 byla rakev zahalena do státní vlajky a dopravena do ČR. 12. září 2025 byly ostatky převezeny na Vítkov ke slavnostnímu ceremoniálu. Kříž obrany státu udělený Bohumíru Martínkovi in memoriam převzal náměstek primátora Jiří Rozehnal. Dne 28. října byl in memoriam povýšen na štábního kapitána. Protože se nepodařilo dohledat pozůstalé rodinné příslušníky, ujalo se hrobu a památky parašutisty, který nedoletěl, město Prostějov.
ČEST JEHO PAMÁTCE! NEZAPOMENEME!
ODHALENÍ VÝSTAVY VĚNOVANÉ FRANTIŠKU SKOKANOVI
Dne 7.10.2025 byla zahájena výstava k uctění památky dačického rodáka, Františka Skokana. Tento den tomu bylo rovných 75 let od politické vraždy výjimečného československého vojáka, který byl za svůj názorově pevný postoj popraven komunistickým režimem. Příběh Františka Skokana je ukázkovým příkladem, jak se vlastenec a válečný hrdina může posléze stát třídním nepřítelem. Provinil se jen tím, že nesouhlasil s poválečným vývojem a způsoby jeho tehdejšího přítele z války, ideologického důstojníka komunistické strany, náčelníka Hlavní správy obranného zpravodajství a agenta NKVD, divizního generála Bedřicha Reicina. František Skokan byl na příkaz Reicina dvanáctým popraveným vojákem z několika desítek dalších politicky perzekuovaných. Je o to smutnější, že muž, který podepsal rozsudek smrti, byl kmotrem syna manželů Skokanových. U rodného domu v Dolních Němčicích se uskutečnil pietní akt, kterého se zúčastnili také pozůstalí. Snacha, vnučka a pravnuci přicestovali z Nizozemí. Exponáty do výstavy přibyly z Holandska do Čech díky akademickému malíři Waltheru Smeitink - Mülbacherovi, který od syna Františka Skokana Petra dostal čestný úkol dopravit Františkovu pozůstalost do rodné vlasti a zajistit, aby se na jeho památku nezapomnělo . Bylo nám ctí se této akce zúčastnit a uctít památku Františka Skokana. Čest jeho památce!
SETKÁNÍ VÁLEČNÝCH VETERÁNŮ POD PÁLAVOU
O víkendu 29.8. - 31.8.2025 proběhlo již čtvrté setkání válečných veteránů, rodinných příslušníků a pozůstalých rodin na Pálavě, které pořádali naši přátelé ze spolku VETERANS - Váleční veteráni ČR, z.s. Bohatý program přilákal téměř sedmdesát návštěvníků, což byla oproti jiným ročníkům zatím nejvyšší účast. Není divu. Letos si mohli návštěvníci akce zastřílet na střelnici, poslechnout zajímavou přednášku armádní psycholožky pplk. Markéty Kaštánkové z Agentury pro válečné veterány Ministerstva obrany o postraumatickém syndromu. Mimo jiné zde zaznělo, že PTSD již není stigmatizováno a není ostuda jej řešit. Následovalo povídání Jaromíra Úlehly, bývalého příslušníka 43. výsadkového mechanizovaného praporu Chrudim, který putoval po dnešním Chorvatsku a své postřehy a dojmy sdílel na Facebooku na stránce Cesta veterána z města aneb po stopách 43.vmpr v misi SFOR 2000. Spousta fotografií z té doby v porovnání se současností a historky z putování. Na posluchačích byl vidět velký zájem a doplňovali přednášejícího svými zážitky ze zahraničních operací z bývalé Jugoslávie. Navečer se uskutečnila již tradiční plavba na lodi po Nových Mlýnech, kde mohli hosté ochutnat výborná vína z Vinařství Vajbar. Sobotní večer vyvrcholil hudebním vystoupením skupiny Smile Brothers a dražbou triček Smile Brothers a Aleje československých parašutistů pro Vojenský fond solidarity. Vydražilo se pěkných 5000,-Kč. Na tuto částku se složilo několik válečných veteránů. O catering se opět postarali váleční veteráni, bratři Fanda a Pavel Vlachovi s Baruškou. DĚKUJEME ZA POZVÁNÍ, BYLO TO SUPER!
Den otevřených dveří u 43. výsadkového pluku Chrudim
23.8.2025 proběhl den DOD u 43.výsadkového pluku u příležitosti 78.výročí jeho založení. Na návštěvníky čekala spousta ukázek z práce výsadkářů a výstava techniky. Více na naší FB stránce zde.
Součástí DOD byl také slavnostní nástup
Pietní místo Ležáky
Cestou z Chrudimi jsme se stavěli u památníku Ležáky. Atmosféra místa, vás pohltí, když stanete před dochovanými základy vypálených domů malé osady, kterou 24.června 1942 bez slitování vyhladili nacisté. Musíte myslet na jejich obrovskou odvahu a vlastenectví. ČEST JEJICH PAMÁTCE! Více o obci Ležáky zde.
SETKÁNÍ ZRANĚNÝCH VOJÁKŮ 2025 V HRADCI KRÁLOVÉ, LETOS JIŽ PO PÁTÉ
Dne 19.6.2025 proběhlo v Hradci Králové pod záštitou Agentury vojenského zdravotnictví setkání zraněných vojáků a válečných veteránů.
V evidenci Ministerstva obrany je na 70 jmen zraněných během služby na zahraničních operacích. Letošní ročník byl věnovaný vzpomínce na štábního praporčíka in memoriam Tomáše Procházku. Velmi dojemná chvíle nastala při setkání Tomášovi rodiny s jeho služebním psem Bredem. Též trička s motivem Tomáše a jeho psa vyvolala okamžiky dojetí. Prodejem triček přispívají kupující Vojenskému fondu solidarity a za jejich zrodem stojí opět vojáci Agentury vojenského zdravotnictví. Návštěvníci akce se mohli dozvědět o možnostech pomoci z Vojenského fondu solidarity a pracovníků Agentury pro válečné veterány MO. Následovala prohlídka polní nemocnice ve stylu seriálu M*A*S*H*, s porovnáním s nemocnicí moderně vybavenou. Chvilka se našla také na uctění památky Jaroslava Lieskovana a Jana Šenkýře, kteří spolu s dalšími kolegy zahynuli 8.7.2014 při plnění bojových úkolů na základně Bagram v Afghánistánu. Smutné vzpomínky vystřídala zábava. Nálada byla skvělá, nechyběly vtípky a dobírání. Vše v pohodovém duchu a přátelství. Bylo nám ctí být u toho. Děkujeme organizátorům za pozvání a bezvadnou organizaci.
PÍSEŇ PRO VÁLEČNÉ VETERÁNY ZÍSKALA OCENĚNÍ ČESKÉHO ROZHLASU
V pátek 21.3.2025 převzali zástupci spolku VETERANS - Váleční veteráni České republiky, z.s., Knihovny Martina Marcina, z.s., autorka textu Martina Marie Horová a zpěvák a hudební skladatel Josef IX., váleční veteráni Tomáš Sláma a František Vlach z rukou moderátora hitparády Česká Dvanácka Martina Hrdinky ocenění pro píseň S HRDOSTÍ NA RUKÁVU, Zlatou Českou Dvanáctku. Píseň je věnována válečným veteránům a vojákům Armády České republiky. Především však těm, kteří položili za službu vlasti svůj život. Originální text vznikl v reakci na událost ze dne 5.8.2018, kdy po útoku sebevražedného atentátníka na základně Bagram v Afghánistánu přišli o život tři čeští vojáci Patrik Štěpánek, Kamil Beneš a Martin Marcin. Památku těchto tří vojáků ze 42. mechanizovaného praporu „Svatováclavského“ Tábor uctili návštěvníci akce, která se konala v kavárně Českého rozhlasu Radio Café, minutou ticha.
Text nazpívali Martin Motýl a Josef IX. Skladba po uvedení v hitparádě doslova vyletěla z novinky na první místo. Udržela se dvacet jedna týdnů a za tu dobu získala osm prvních a dvanáct druhých míst. K tomuto úspěchu dopomohla svým hlasováním vojenská komunita, příbuzní, přátelé i široká veřejnost, která si k písni našla svoji cestu, což dokazuje již více než deset tisíc zhlédnutí na kanále Youtube od zvřejnění videoklipu 2. srpna 2024. Během svého působení v České Dvanáctce na ČR2 píseň porazila 71 skladeb a to i interpretů zvučných jmen, např. Lucii Bílou, Michala Davida, Monkey Bussines nebo Support Lesbiens.
Předání stříbrného mikrofonku zdobeného českými granáty byli přítomni pozůstalí Martina Marcina, Jiřího „Regi“ Schamse, zástupci Odboru péče pro válečné veterány Ministerstva obrany, váleční veteráni, členové Aktivních záloh a další vzácní hosté. Na závěr Josef IX. zazpíval několik svých hitů, včetně novinky Česká země. Slavnostní předání ocenění uvedl moderátor a hudební producent Vladislav Slezák.
Nutno říci, že skladba S HRDOSTÍ NA RUKÁVU spojila svým posláním české vojáky, válečné veterány, jejich rodiny a právě českou veřejnost, které není lhostejný osud našich Českých lvů na zahraničních operacích, též problémy, se kterými se po jejich absolvování potýkají. Snad se daří, i díky obsahu písně, přesvědčit naše občany, že český voják není placený žoldák. Vojenskou přísahou se zavázal položit za občany České republiky svůj život a zaslouží si naše poděkování.
Tým S HRDOSTÍ NA RUKÁVU děkuje všem posluchačům, přátelům, rodinám a především vojenské komunitě za zaslané hlasy a podporu, které se písni dostalo.
S HRDOSTÍ V SRDCI!
Tým S HRDOSTÍ NA RUKÁVU. Chyběl zpěvák Martin Motýl, který se z pracovních důvodů nemohl předání ocenění zúčastnit.
Váleční veteráni z různých zahraničních operací nás přijeli podpořit spolu s pozůstalými rodinami Marcinových a Schamsových.
Moderátor Martin Hrdinka, hudební producent Vláďa Slezák, zpěvák a skladatel Josef IX., válečný veterán František Vlach a autorka textu Martina Marie Horová.
Josef IX. zazíval několik svých hitů. Zazněla i píseň Česká země, kterou si s Pepou zazpívala celá kavárna Radio Café Českého rozhlasu.
Zlatá Česká Dvanáctka je krásný drobný stříbrný mikrofonek z pravých českých granátů.
Během předání shlédli návštěvníci krátký video dokument o loňské účasti českých válečných veteránů na Remembrance Day v Londýně.
Martin Hrdinka seznámil přítomné se statistikou písně S HRDOSTÍ NA RUKÁVU během jejího nasazení v České Dvanáctce na ČR Dvojka.
Hosté si mohli prohlédnout také kytaru Josefa IX., kterou na Českém velvyslanectví v Londýně podepsala velvyslankyně Marie Chatard, váleční veteráni a pozůstalí Regiho Schamse a Martina Marcina.
STALI JSME SE PATRONEM STROMU V PROJEKTU ALEJ ČESKOSLOVENSKÝCH PARAŠUTISTŮ
Dne 12.4.2025 proběhne třetí etapa výsadby stromů v Aleji československých parašutistů. V tento den také bude Alej slavnostně odhalena za účasti vojáků, válečných veteránů, starostů obcí a měst a široké veřejnosti. Dostalo se nám té cti stát se patronem lípy věnované rtn. Bohuslavu Koubovi, npor. in. memoriam, veliteli operace BIOSCOP.
Bohuslav Kouba se narodil 7. července 1911 v Újezdu u Kladna. Pocházel z dělnické rodiny, jeho otec Josef byl hutníkem, matka Anna rozená Štěpánková byla v domácnosti. Měl dva bratry. Po měšťanské škole začal studovat Státní průmyslovou školu na Kladně, kterou však opustil po 1. ročníku. Až do nástupu vojenské prezenční služby 1. 10. 1932 byl bez zaměstnání. Zařazen byl k p. pl. 5 T. G. Masaryka v Praze, kde absolvoval poddůstojnickou školu a byl povýšen do hodnosti svobodníka (1. 3. 1933). Po návratu do civilního života pracoval od dubna 1934 u kladenské firmy Brucior jako obchodní zástupce, později přešel ve funkci technika k Pražské železářské společnosti. V době zářijové mobilizace 1938 byl na vojenském cvičení, od léta 1939 přijal zaměstnání technika v ocelárnách v Essenu.
Při dovolené na jaře 1940 přešel 9. 5. slovenské hranice a přes Budapešť, Bělehrad a Bejrút se dostal do Francie, kde byl 2. 6. 1940 v hodnosti desátníka přijat do čs. vojska a zařazen ke 4. rotě pěšího pluku 2. Při ústupových bojích ve Francii se projevil jako energický a schopný velitel.
V polovině července přijel lodí Rod al Farag do Británie, kde se stal příslušníkem 1. roty pěšího praporu 2. Již v lednu 1941 byl vybrán do výcviku pro zvláštní úkoly a jmenován velitelem skupiny BIOSCOP, jejímiž členy byli četař aspirant Josef Bublík a desátník Zapletal, kterého nahradil od dubna četař Jan Hrubý. V březnu byl povýšen na četaře a k 28. 10. 1941 na rotného.
Od srpna téhož roku prodělal základní sabotážní kurs na STS 26, v září paravýcvik na STS 51 a následně kurs průmyslové sabotáže na STS 17. V listopadu 1941 byl přidělen na čs. výcvikovou stanici STS 2 v Bellasis. Do akce byl vyslán s falešnými doklady na jméno Karel Táborský 27. 4. 1942.
Úkolem skupiny BIOSCOP bylo provádět destrukce na železničních tratích v okolí Vlárského průsmyku a pokus o sabotáž ve vsetínské Zbrojovce. Dne 28. 4. krátce po půlnoci byla skupina vysazena poblíž Požárů na Křivoklátsku, kde ukryla kontejner s destrukčním materiálem, zamířila do Slaného a rozdělila se. Kouba, který se při seskoku lehce zranil na noze, odjel do Prahy, kde navázal styk s npor. Adolfem Opálkou a dalšími parašutisty. Pokus o vyzvednutí materiálu zanechaného u Požárů skončil neúspěchem. Vydal se hledat pomoc do Kutné Hory u spojky rotného Mikše na četnické stanici, kde však byl zatčen a před příjezdem gestapa požil jed. Tělo bylo pochováno v hromadném hrobě v Praze-Ďáblicích.
Posmrtně byl vyznamenán a několikrát povýšen, naposledy 17. 7. 1948 na nadporučíka pěchoty v záloze in memoriam s účinností od 1. 4. 1942. Obdržel také vyznamenání: 2 × Československý válečný kříž 1939 (28. 10. 1940, 20. 10. 1945) a Československou vojenskou pamětní medaile se štítkem F–VB (7. 3. 1944).
Převzato z publikace Vojenské osobnosti československého odboje; sestavil kolektiv autorů
Alej Československých parašutistů se nachází v obci Střížov u Vladislavi na Třebíčsku. U zrodu stál válečný veterán Tomáš Sláma ze spolku VETERANS spolu se svými kolegy. V rámci projektu Muži plukovníka Moravce je připomínána památka statečných mužů z výsadků.
ZAPOJILI JSME SE DO PROJEKTU GIVT.CZ
Nepřehlédněte! Nakupujete na internetu? Můžete nás pravidelně podporovat svými nákupy přes Givt, který spolupracuje s více než 2 000 nejznámějšími e-shopy. Stačí před každým nákupem navštívit www.givt.cz nebo si do prohlížeče přidat jejich šikovného Pomocníka a část peněz z vašich nákupů půjde na podporu naší organizace. Vy přitom nezaplatíte nic navíc! Pomocníka získáte zde: https://givt.cz/aplikace. Děkujeme, že na nás myslíte 
ÚSPĚCH PÍSNĚ S HRDOSTÍ NA RUKÁVU NEJEN V ČESKÉM ROZHLASE
Tak už známe výsledky letošního ročníku Česká Dvanáctka. Naše písnička S HRDOSTÍ NA RUKÁVU se umístila na krásném čtvrtém místě s počtem 192 bodů! Byla mám přiznána cena Zlatá dvanáctka. Získali jsme dosud osm prvních a osm druhých míst během 16 týdnů. Na to, že jsme byli nasazeni teprve v září, je to z téměř 160 skladeb, uvedených v hitparádě v roce 2024, OBROVSKÝ úspěch! A je to především VÁŠ úspěch! Vás, našich podporovatelů a hlasujícících! Nemluvě o 8200 poctivých shlédnutí videoklipu na YouTube. Obrovským úspěchem je i rozhovor a uvedení klipu na Šlágr TV, kde se písnička již stala součástí playlistu. Za tým všech borců z #shrdostínarukávu děkuji za vaši přízeň, za minulé i budoucí hlasy v hitparádě #Českádvanáctka a za neskutečnou podporu, které se nám od vás dostává. Děkuji, že pomáháte nést poselství textu k široké veřejnosti.
Přejeme vám šťastné vykročení do roku 2025, hodně štěstí, zdraví, pohody a lásky. Věřte, že i v novém roce JEDEME DÁL v hitparádě a pokoušíme se o Platinovou Dvanáctku!!!
DRAŽBA PRO VOJENSKÝ FOND SOLIDARITY KE DNI 11.11.2024 UKONČENA!!!
EDIT: Dražba byla ukončena ve tradičním stylu, tedy ke Dni válečných veteránů. Děkujeme panu Davidovi J., válečnému veteránovi z Kosova a Afghánistánu, který neváhal vydat ze svých úspor krásných 34.000,-Kč a přispěl tak Vojenskému fondu solidarity na péči o válečné veterány. Prostě BOREC! DĚKUJEME, DAVIDE!
----------------------------------------------------------------------------------------------
Možná jste si všimli, že se poslední dobou v příspěvcích Knihovny Martina Marcina, z.s. na FB objevuje jedna speciální kniha. Má název Zahraniční operace Armády České republiky v obrazech. Je plná skvělých fotografií a možná se na nich dokonce poznáte. Když říkáme, že je speciální, tak opravdu myslíme speciální. Kniha má totiž jedno velké poslání a tím je přinést nějakou tu korunku pro Vojenský fond solidarity.
A aby byla ještě více originální a zajímavá, podepisují se nám do ní váleční veteráni, kteří se za posledních 30 let těchto operací účastnili. Už teď jsme napočítali přes 80 podpisů a na dalších stále pracujeme. To nám ovšem nestačí a tak jsme požádaly borce ze společnosti Mikov a Army shop Armed.cz o spolupráci. Tím nám vznikl úžasný a zajímavý balíček, který bude moci v průběhu září vydražit nějaký nadšenec a srdcař, ale to je zatím ještě přísně tajné. Se vším nám pomáhají fajn specialisté z DOBROBOT.CZ.
Ale nejprve bychom chtěly, my děvčata z Knihovny Martina Marcina, Vás válečné veterány požádat, abyste nám pomohli knihu dopodepsat. Zařadíte se tak mezi naše kluky a děvčata z Tábora, Žatce, příslušníky zahraničních operací z bývalé Jugoslávie, z operace Pouštní bouře, Afghánistánu atd...
Jak vidíte, nechybí podpisy takových borců, jakými jsou brigádní generál Jiří Líbal, nrtm. Vladimír Chyba, VV Kája Pajkrt, Fanda Němec, dále VV z deseti zahraničních operací Vojta Nožička a spousty dalších skvělých chlapů a děvčat v uniformě.
Od příštího týdne se bude kniha pohybovat v oblasti Moravy. Nepropásněte příležitost udělat někomu radost a přispět na dobrou věc.
PS: nezapomeňte přitom udělat i nějakou pěknou fotečku a poslat nám ji k podpoře aukce.
V případě zájmu nás kontaktujte na email knihovnamartinamarcina@gmail.com.
KNIHOVNA MARTINA MARCINA SE OPĚT OTEVÍRÁ VÁLEČNÝM VETERÁNŮM
Dnem 17.7.2024 zahájila naše knihovna provoz v důstojných prostorách Komunitního centra pro válečné veterány Praha. Za přítomnosti pozůstalých rodin Martina Marcina a Regiho Schamse, válečných veteránů, kolegů obou jmenovaných a ředitele Odboru pro válečné veterány MO pana Roberta Speychala, proběhlo předání knih z pozůstalosti Martina a Regiho, též knih darovaných válečnými veterány z různých zahraničních operací Armády České republiky. Požehnání a krátkou modlitbu pro knihovnu pronesl kaplan 42.mechanizovaný prapor "Svatováclavský" Tábor a náš kamarád, Petr Haška.
Za obě rodiny nám bylo velkou ctí a děkujeme za obrovskou podporu, které se nám po celou dobu budování nové Knihovny Martina Marcina pod stejnojmenným zapsaným spolkem, dostávalo a stále dostává.
A že jsou v knihovně ještě prázdné police? Možná je tam místo právě pro Vaši knihu, naši milí Čeští lvi.
V současné době má knižní fond téměř 150 svazků a budeme rády za další přírůstky. Tak zkuste probrat svoje knihovničky a neváhejte nás kontaktovat ohledně předání.
Paní Jitka Marcinová s knihou Zahraniční operace Armády České republiky v obrazech. Tato kniha byla později vydražena v aukci pro Vojenský fond solidarity jako Unikátní veteránský balíček spolu s nožem Golak a dárkovým poukazem ve výši 5000,-Kč. Knihu podepsalo více než 350 válečných veteránů např. z Iráku, Mali, Afghánistánu i bývalé Jugoslavie.
Jsme rády, že jsme mohly tuto akci zrealizovat a určitě nezůstaneme jen u jedné aukce. Pomoc našim Českým lvům v těžkých životních situacích by měla být samozřejmostí. I pouhá stokoruna zaslaná měsíčně Vojenskému fondu solidarity pomůže konkrétnímu vojákovi a nebo jeho rodině.
S HRDOSTÍ NA RUKÁVU
EDIT k 10.2.2025 Písnička již opustila hitparádu Česká Dvanáctka na rozhlase Český rozhlas Dvojka se skórem 8x první místo a 12x místo druhé. DĚKUJEME! Díky Vašim hlasům jsme si vysloužili ocenění Česká Dvanáctka a píseň byla zařazena do Nočního proudu ČR2. Najdete ji také v playlistu Šlágr TV. Máme radost, že si skladba našla své fanoušky, což nám potvrzuje i téměř 9500 shlédnutí na Youtube od loňského srpna! Poselství, které text nese, se tak dostává k široké veřejnosti a vypráví o službě českého vojáka a pocitech jeho rodiny. A to byl náš cíl. Navíc se díky nadšení lidiček kolem nás podařilo pro společnou věc nadchnout a stmelit vojenskou komunitu, včetně rodin našich Českých lvů a podporovatelů. To je pro tým S HRDOSTÍ NA RUKÁVU obrovská odměna. Ještě jednou moc DĚKUJEME!!!
---------------------------------------------------------
5. srpna 2018 ztratila česká armáda na základně Bagram v Afghánistánu po útoku sebevražedného atentátníka tři vojáky, Kamila Beneše, Patrika Štěpánka a Martina Marcina. Teta posledně jmenovaného, Martina Marie Horová, napsala na základě této události a prožitků rodiny text s názvem S hrdostí na rukávu.
"Zhruba před třemi roky mě oslovil válečný veterán Tomáš Sláma ze spolku VETERANS CZ, zda bych nenapsala písničku pro veterány. Nejprve jsem nevěděla, jak začít, ale pak jsem začala psát o tom, čím jsme si jako rodina prošli, čím si prochází váleční veteráni na zahraničních operacích, o náročnosti jejich práce a urážkách našich vojáků do „žoldáků“. Vznikl text, který se klukům kolem VETERANS líbil a tak jsme začali shánět, kdo by jej zhudebnil. Nebyla to lehká cesta právě kvůli specifickému textu pro specifickou skupinu lidí. Pak napadlo našeho kamaráda a jednoho z producentů písně, válečného veterána Fandu Vlacha, oslovit Vláďu Slezáka z Českého rozhlasu a požádat ho o pomoc."
Vláďa Slezák doporučil zpěváky Martina Motýla(Argema, Premiér) a Josefa IX. (Josef XI. & Mina). Vznikla tak hudba, kterou napsal Josef IX. a spolu s Martinem ji nazpívali. Technicky se skladby ujal Ivo Ledabyl (Argema). Po skoro třech letech se tak písnička dočkala konečné podoby a svého videoklipu, na kterém se podílel válečný veterán Dan Špalek a Petra Horáková – Krištofová. Fotografie a videa také dodali další veteráni, Dan Píša a Pavel Psar. Rádi bychom ji věnovali všem válečným veteránům, vojákům AČR a jejich rodinám. A především těm, kteří položili svůj život ve službě vlasti. Křest proběhl 2.8.2024 v Radimi u Kolína v klubu ZASTÁVKA RADIM.
Na vzniku písně a videoklipu se podíleli váleční veteráni Armáda České republiky , spolek VETERANS , Knihovna Martina Marcina, z.s., nahráno ve studiích AN! Sound a AB records. V písni je použit úryvek z básně Český lev (Martina Marie Horová) a Večerka Armády České republiky.
DĚKUJEME VŠEM, KDO SE NA VZNIKU PODÍLEL A VOJÁKŮM ARMÁDY ČESKÉ REPUBLIKY ZA JEJICH SLUŽBU!
Fotogalerie z křestu Václav Šolta v kolínském Deníku.cz
Požehnání a modlitba kaplana 42. mechanizovaného praporu "Svatováclavského" Tábor
© 2026 Knihovna Martina Marcina, z.s. Všechna práva vyhrazena.