Knihovna Martina Marcina, z.s.

KNIHOVNA HRDINŮ

Remembrance Day - den vzpomínek

Ve Spojeném království a zemích Commonwealthu je Remembrance day, stejně jako u nás Den válečných veteránů, uctěním památky vojáků, kteří kdy sloužili nebo položili svůj život v obou světových válkách a také v novodobých válečných konfliktech. Převážná většina oslav spojených s tímto svátkem se koná v neděli, která je datu 11. listopadu nejbližší. Nazývá se Nedělí vzpomínek (Remembrance Sunday). Při této příležitosti je věnována vzpomínka také britským ženám, které pomáhaly a poskytovaly podporu, např. jako zdravotnice, pozemní personál nebo pilotky v RAF. Své nezapomenutelné místo zde mají i zvířecí hrdinové.

Letošní oslavy Dne válečných veteránů ve Velké Británii probíhaly za přítomnosti krále Karla III., královny Camilly Britské, královské prinezny Anny, Williama, prince z Wallesu a jeho choti Catherine. A ani letos nemohla chybět výprava českých vojáků, válečných veteránů a pozůstalých rodin. Poprvé s námi letěl tygřík Olin z Olinovy Tygří(kové) letky. Tento projekt pro děti má důležité poslání a tím je vzbudit pomocí tygříkových příběhů u těch menších zájem o letectví, vesmír a leteckou historii. Svojí účastí na letošním ročníku Remembrance Day také přiblížit službu, odvahu, hrdinství a čest vojáků Armády české republiky, příslušníků zahraničních operací a československých letců RAF.

VELKÁ BRITÁNIE - ZEMĚ S ÚCTOU K VÁLEČNÝM VETERÁNŮM

Na letišti Stansted jsme přistáli v sobotu 11.11.2023, tedy přesně na Den válečných veteránů. Ve Velké Bitánii se tento vzpomínkový den slaví vždy v neděli následující po tomto datu. V máky ozdobených městech se konají mše za padlé hrdiny a slavnostní pochody. Vlčí máky zdobí auta, vlaky metra, poštovní schránky, obchody. Vlčí mák si můžete zakoupit na spoustě míst a přispět tak na projekty a podporu válečných veteránů v těžké životní situaci. Naše ekipa se rozdělila na dvě skupiny. Část se zúčastnila pochodu u památníku Cenotaph na Whitehall a druhá v Leamingtonu u fontány, ojedinělého památníku, věnovaného všem Čechoslovákům padlým v boji proti nacismu a výsadkářům z československého odboje. Počasí nám oproti jiným letům moc nepřálo, ale atmosféra strhla každého z účastníků. K tomu dopomohly i davy přihlížejících. Sice panovaly obavy z demonstrace na podporu Palestiny, které se účastnilo 300 tisíc lidí a dokonce přišlo doporučení, aby se naši vojáci nepohybovali po Londýně v uniformách. Tato situace nás nemohla rozhodit a tak jsme se mohli metrem přesunout na Horse Guard Parade, kde se před pochodem shromažďujeme a setkáváme s veterány z různých zemí a Commonwealthu.

ČAS POKORY, ÚCTY A PŘÁTELSTVÍ

Při čekání na začátek vzpomínkového aktu vznikají družby a přátelství. Setkáváme se zde s vřelým uvítáním a radostí ze shledání. Velmi přátelské je setkání s veterány z Nizozemska. Letos, bohužel, chyběl pan Frank Bowens (na fotografii uprostřed s českými vojáky), který oslavil 96. narozeniny a cesta pro něj by byla velmi vysilující. V letech 1943 až 1945 byl tento odvážný muž zadržován v různých japonských táborech na Jávě. Po kapitulaci Japonska se zaregistroval u KNIL/MMD (kasárna na Djocjaweg v Batavii), absolvoval tam výcvik. Poté byl vyslán do britské RAPWI (Relief of Allied Prisoners of War), částečně kvůli vypuknutí extrémního násilí. Dále se zúčastnil několika vojenských a polovojenských akcí během „období Bersiap“. V roce 1947 začal studovat v Holandsku. Brzy ale studia ukončil a nastoupil jako branec u husarského pluku Boreel v Amersfoortse (kasárna Willem III.) Od roku 1948 do poloviny roku 1951 sloužil jako gardista v Indii a pak se dobrovolně přihlásil do Koreje. S dcerou pana Bowense, Silvanou, nás pojí krásné přátelství a byla radost se setkat s ní a celou nizozemskou skupinou. Silvana sama má zkušenosti z armády a věnuje se, mimo jiné, práci v Asociaci první pomoci pro Leteckou základnu Soesterberg. Organizuje každoroční účast nizozemských veteránů na Remembrance Day. Tato odvážná žena si zaslouží obdiv. Darovala svoji ledvinu jedné zdravotní sestřičce a nyní se sama věnuje studiu v oboru zdravotnictví.

REMEMBRANCE DAY MARCH

Samotný vzpomínkový akt začal 12.11.2023 v jedenáct hodin místního času. Král Karel III., spolu s princem Williamem a představiteli vlády a parlamentu, položil věnce k památníku Cenotaph. Tento památník je věnovaný všem padlým za 1. a 2. světové války z celého Commonwealthu. Následovala bohoslužba za zemřelé vojáky, kterou vedla reverendka Libby Laneová, biskupka z Derby. Památku na mrtvé hrdiny všichni uctili dvěma minutami ticha. V tu chvíli se na Whitehall zastavil čas a ohromující ticho přerušil jen nesmělý zpěv ptáků. Nato se ozvala pochodová hudba a masa deseti tisíc vojáků, veteránů a pozůstalých se pustila do samotného defilé. Povelem „vlevo hleď“ jsme s naší ekipou vzdali čest památníku Cenotaph a na Horse Guard Parade na „vpravo hleď“ královské princezně Anně, která se na naše zástupce při salutování mile usmívala. Pochod při takové události je velmi důstojnou a zodpovědnou záležitostí. Všichni, ač někteří nevojáci, snažili jsme se udržet jednotný vojenský krok a při všech těch emocích vnímat buben, který nám udával rytmus. Každý jsme prožívali těch několik minut jinak. Ale každý cítil dojetí, čest na tom místě být a hrdost na vojáky České republiky. Všichni jsme pochodovali za naše zemřelé vojáky v zahraničních operacích. Olin z Tygří(kové) letky dostal od svých člověčích otců Romana Hnízdila a Josefa „Pytláka“ Říhy pověření pochodovat za československé letce a piloty. Toho úkolu se zhostil skvěle a s tygří hrdostí.

WESTMINSTERSKÉ OPATSTVÍ

Po skončení pochodu jsme se rozloučili s našimi zahraničními přáteli a vydali se do Westminsterského opatství. Zde se nachází travnatá plocha s malými zahrádkami. Každý stát, který se účastnil 2.světové války, tu má své zastoupení. Tady nastává velmi dojemný okamžik, když vojáci a rodiny zatloukají do země křížky s fotografiemi svých zemřelých kamarádů, kolegů, bratrů, synů a strýců. Nelze se tu vyhnout slzám a dojetí. Obzvlášť pro rodiny jsou to velmi symbolické a emotivní chvíle. Našim padlým jsme zazpívali českou hymnu a na dudy zahrál kamarád Scotty. Vzpomněli jsme také na hrdiny z výsadku Anthropoid a křížek byl věnován i jejich památce. I další zástupci z různých států zde měli krátké pietní akty. Své místo tu mají také zvířecí hrdinové.

UCTĚNÍ PAMÁTKY POSÁDEK LETOUNŮ RAF

Nemohli jsme také vynechat dva památníky věnované letcům a pilotům z 2.světové války. První, kde jsme se zastavili, byl památník Battle of Britain. Nachází se na Whitehall u pobřeží Temže. V roce 2005 jej slavnostně odhalil, tehdy ještě princ z Wallesu, Charles s chotí Camillou. Na tomto památníku je téměř 3000 jmen pilotů a posádek RAF, včetně těch československých. Vojáci, kteří sloužili nebo ještě slouží u Tygří letky, uctili památku těchto letců s velkou pokorou a položením věnce z vlčích máků. Druhý památník, kde jsme se zastavili, byl Bomber Commad Memorial. Památník Bomber Command odhalila 28.června 2012 královna Alžběta II. v západní části Green Parku a je věnován 55 573 členům posádek bombardérů RAF, kteří zahynuli během 2. světové války. Z obou těchto míst na vás dýchne obětavost, odvaha a hrdinství.

NÁVŠTĚVA ČESKÉHO VELVYSLANECTVÍ V LONDÝNĚ

V pondělí jsme byli pozváni na Velvyslanectví České republiky v Londýně. Za přítomnosti Její Excelence, paní Marie Chatardové a vojenského přidělence, brigádního generála Vratislava Berana, jsme se tu sešli s potomky československých pilotů a letců. Mezi jinými také s paní Dagmar Šiškovou, dcerou generálmajora v.v. Aloise Šišky, který 28. prosince 1941 se svým letounem Welington KX-B musel nouzově přistát v Severním moři a 6 dní s posádkou strávil téměř bez jídla a vody v nafukovacím člunu, než je moře vyplavilo na nizozemské pobřeží. Tady je je zajali nacisté a věznili až do konce války. K již tradičnímu a milému setkání patří to s Tomem Dolezalem, synem Oldřicha Doležala. Pilota 311. československé bombardovací perutě, přezdívaného „Starý mazaný lišák“ asi nemusím představovat. Sám Tom se věnuje zachování odkazu československých letců. Na svých stránkách FCAFA prezentuje jejich životní osudy a spoustu času věnuje vyhledávání informací o našich letcích v archivech. Mimochodem, Tom se také podílel na vyhledání potomků letců RAF na Novém Zélandě a v Austrálii a přispěl tak velkou měrou k expedici Southern Cross 2018 – po stopách RAF, kterou uskutečnili naši kluci František „Frankie“ Blahout z LM Korea – Merkur a Josef „Pytlák“ Říha z Leteckého spolku Praha. A nemůžu nezmínit také Adama Hrušku, původem rodáka z Opavy, který mapuje a pečuje o hroby československých letců ve Velké Británii. Manželé Georgina a Jiří Pavlovi patřili také mezi vzácné hosty. Pan Pavel je syn českého vojáka, který za války sloužil v britské armádě. Se svojí ženou a dalšími nadšenci pěčují o již zmíněnou fontánu v Leamington Spa. Paní velvyslankyně představila projekt Childrens of Heroes – Děti hrdinů, jehož úkolem je zmapovat potomky a rodiny tisíce mužů a žen, kteří se účastnili zahraničního odboje a přes jejich vzpomínky a zážitky předávat dál odkaz hrdinů 2.světové války. Na velvyslanectví je umístěna také výstava Rytíři nebes manželů Kratochvílových, kteří v příštím roce ve svém Muzeu českého, slovenského a rusínského exilu 20. století uspořádají výstavu věnovanou společně pilotům a letcům působícím na východní frontě a v RAF za 2. světové války.

SLAVNÝ DŮM NA PORCHESTER GATE:

MÍSTO, KDE SE PSALY DĚJINY ČESKOSLOVENSKA

Již tradiční zastávkou je také návštěva domu Porchester Gate na ulici Bayswater. Toto místo je zajímavé nejen pro všechny badatele a historické nadšence, protože tu za války sídlila československá vojenská zpravodajská služba. Zde se zrodila Operace Anthorpoid, odtud byly na rozkaz plk. Františka Moravce vysílány výsadky na území tehdejšího Československa. Přestože dům prošel rekonstrukcemi, červená cihlová zeď, u které se fotili Kubiš, Gabčík, Opálka a mnozí další odvážní muži z odboje, stojí dodnes a spolu s pamětní deskou na čele domu připomíná jejich statečné činy. Jen dotknout se té zdi, je jako dotknout se dějin a přestože už jsem na tomto místě byla potřetí, vždy mě atmosféra a historický význam tohoto místa pohltí. Poté už jsme se přesunuli na nádraží Liwerpool Street a mířili na na letiště Stansted, kde nás čekal vládní speciál Airbus A319 a odvezl nás zpět do na kbelské letiště v Praze.

PODĚKOVAT ZA SLUŽBU JE SAMOZŘEJMOSTÍ

Závěrem, tato akce by se neuskutečnila bez pozvání organizace ROYAL BRITISH LEGION a obrovského nasazení organizátora výpravy, Tomáše Slámy a spolku VETERANS. Vzhledem k tomu, že s námi letěli pozůstalí Martina Marcina, Tomáše Procházky, Jiřího „Regi“ Schamse a bývalý průzkumník 153. ženijního praporu v Olomouci a cvičitel

potápěčů, po těžkém úrazu upoutaný na invalidní vozík, Jakub Kosek, byla celá akce o kousek náročnější. Přesto si všichni vedli skvěle a tři náročné dny zvládli velmi dobře.

Z účasti českých zástupců na Remembrance Day se stala již krásná tradice. Všichni zde velmi důstojně reprezentovali svoji zemi a Armádu České republiky. V těchto třech dnech mohli naši vojáci zažít neskutečnou atmosféru, úctu a pokoru k odvaze, cti a hrdinství. Česká uniforma je ve Velké Británii dobře známa a její nositelé považováni. Poděkování za jejich slubu je zde samozřejmostí. Snad se toho samého dočkají naši Čeští lvi i u nás doma. Věřím, že svým dílem k tomu přispěl i tygřík Olin z Olinovy Tygří(kové) letky, který své příběhy a zážitky z Remebrance Day vyprávěl dětem na své FB stránce.

(Fotoarchiv: VETERANAS CZ, Tom Dolezal, Martina Marie Horová, CNN News)